Unipetrol | Fuelling Innovations | Články

Václav Loula: Budoucnost paliv

Václav Loula pochází ze Strakonic, kde vystudoval gymnázium. Po ukončení gymnázia se přestěhoval do Prahy, kde vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a Vysokou školu ekonomickou. Od roku 1972 až do roku 2015 pracoval ve společnosti Benzina na mnoha rozličných pozicích. Svou kariéru začal jako technik ve Vývojovém středisku paliv a maziv, a postupně se posunul až na místo ředitele jakosti. V tomto období působil i jako vedoucí odboru marketingu, tiskový mluvčí, obchodní ředitel, místopředseda představenstva a v řadě dalších manažerských funkcí. V letech 1982-1992 fungoval jako specialista pro národohospodářské koncepce v oblasti ropy a petrochemie. Od roku 2017 až doposud je tiskovým mluvčím České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) a vedoucí stálé pracovní komise pro paliva, ředitel orgánu pro certifikaci ropných výrobků. Byl zařazen do Oxfordské encyklopedie 100 nejvýznamnějších osobností České a Slovenské republiky.

Je tedy nepopíratelný expert ve světě paliv a pohonných hmot. Poprosili jsme pana Loulu, aby se s námi podělil o své zkušenosti a naznačil, co můžeme očekávat od budoucnosti paliv i dalších pohonných hmot které na dnešním trhu začínají být čím dál přístupnější. Jeho odpovědi napovídají, co nás v blízké budoucnosti nejspíš očekává, a na co bychom se měli připravit

Václav Loula: Budoucnost paliv
přečtěte si více

Jak to vidíte s palivy k pohonu automobilů?

Existuje mnoho pohledů na paliva, uvedu jen některé. Energie, kterou si zákazník kupuje, surovina, ze které se vyrábí, dostupnost technologie výroby daného paliva, ekologický pohled (obnovitelné zdroje, emise), cena paliva, ekonomický pohled (daně, veřejná podpora, ceny automobilů na alternativní paliva).  Automobilů se sice lidé jen tak nevzdají, ale postupně a pomalu se bude měnit energie pohonu.

Je ropa nahraditelná?

Ropa je stále součástí světového energetického mixu a proto musí petrolejáři plnit globální poptávku po palivech, petrochemii a řadě dalších výrobků vyráběních z ropy, zodpovědným způsobem. Ropa jako strategická surovina zatím není plně nahraditelná. Nejvíc alternativ za fosilní kapalná paliva se zatím plánuje v automobilové dopravě.  V letecké dopravě zatím spolehlivá, ekologická náhrada v dostatečném množství v podstatě není.  Existují nějaké náhrady využívané na krátké lety, například elektrický pohon, nebo podíl speciálně upravených biosložek v leteckém palivu, ale dlouhé lety se bez ropy ještě nějakou dobu neobejdou. Ve výrobě plastů a řady dalších chemických sloučenin z ropy náhrada neexistuje.    

Jak dlouho vydrží fosilní paliva z ropy?

Pro další 20 ti leté období stále zůstanou rozhodující spalovací motory a stávající složení vozového parku kde dominují automobily na benzin a motorovou naftu. Obměna 1.2 mld. vozidel na celé planetě bude trvat určitě dalších 50 let. V roce 2030 se očekává počet vozidel až 2 mld. přírůstek ale nebude tvořen jenom alternativami z obnovitelných zdrojů.

Jak dlouho se udrží biopaliva?

S ohledem na stále rostoucí význam potravin pro výživu dnešních i budoucích generací nebudou biopaliva 1. generace (vyráběná z olejnatých, cukernatých či škrobnatých plodin) dlouhodobě perspektivní. V horizontu nejbližších 5 ti let pod tlakem emisí bude podpora přesměrována na biopaliva 2. generace – což jsou biopaliva vyrobené z odpadů. Půjde o dražší technologie a o zdrojově složitou, náročnou surovinu.  Jejich podíl odhaduji na max. 3%.  Zatím Česká republika v EU prosazuje pokračování biopaliv 1. generace i po roce 2020. Biopaliva jako důležitá část ekologizace paliv se proto udrží i po roce 2020.   Bude ji doprovázet silný zájem právě o nízko emisní biosložky.  

Jak vidíte alternativy?

Vedle dominance fosilních paliv je potřeba vzít do úvahy i nástup alternativních pohonů neropného původu jako je CNG, zkapalněná forma LNG, elektro mobilita a vodík.

Elektřina vyrobená z fosilních paliv nebo z neobnovitelných zdrojů je problematická. Výroba vodíku a cena tohoto paliva je zatím drahá. Z pohledu cen automobilů vozidel na vodík (resp. s palivovým článkem) nebo elektromobily ve srovnání s cenami aut se spalovacími motory na fosilní paliva jsou ta na alternativy výrazně dražší. I když dostanou biopaliva vyšší generace, tj. vyrobená z odpadů, ekonomická zvýhodnění a podporu, bude problém se zdrojovým zajištěním a kvalitou. To bude výrazně omezovat zdroje disponibilní k použití. Předpokládám, že EU při stanovení cílů po roce 2020 k těmto složitostem přihlédne. Další problémy otevřené k diskusi a řešení jsou například dojezdové vzdálenosti elektromobilů, cena elektromobilů, kapacita a cena baterií, budování rychlo-dobíjecích stanic, a zdanění alternativních pohonů. Určitě nás ale čeká symbióza s dalšími alternativami.

Jak vidíte v ČR skladbu pohonných hmot na dalších 30 let?

Vzhledem ke stavu, složení a velikosti vozového parku a faktu, že automobilový průmysl zainvestoval do moderních benzinových i vznětových motorů, budou fosilní paliva dominantní minimálně do roku 2035. I v dalším období očekávám, že nákladní, kamionová doprava, těžká technika, vozidla integrovaného záchranného systému, vojenská technika, závodní automobily a motocykly budou používat výkonné spalovací motory. Totéž platí i pro leteckou dopravu.

Samozřejmě budou v nabídce i další alternativy, kterou bude tvořit LPG, CNG, LNG, elektro mobilita a vodík.  Jedná se o trend EU i světový.  Je zatím velkou otázkou, jak bude definováno soutěžní prostředí, dotace, veřejná podpora, daně u alternativních pohonů a jak se bude vyvíjet ekonomika a životní úroveň obyvatelstva. Určitě bude na trhu více druhů alternativních paliv.

Co se týká elektro mobility, vidím její perspektivu především pro malá užitková nebo spotřební auta do měst a nejbližšího okolí.  Dále pak elektrickou hromadnou doprava osob ve městech.

Dovedu si představit, že ve vzdálenějším horizontu kolem roku 2045 -2050 by mohl být vodík i v každém lepším autě.  Všechny osobní automobily vyšší třídy kolem roku 2050 by mohly být vodíkové s palivovými články. Vodík z pohledu emisí je bezkonkurenčně nejlepší. Dojezd vodíkových aut je srovnatelný s dojezdem např. současných benzinových automobilů a plnění stlačeným vodíkem trvá řádově minuty.

Svoji roli v dopravě bude hrát i stlačený zemní plyn.  Lze počítat i s cestou výroby syntetických paliv nebo vodíku ze zemního plynu.