Unipetrol | Fuelling Innovations | Články

Plasty - materiál, který rádi nenávidíme

Lidský příběh je často rozdělen do „dob“, definovaných hlavním materiálem toho času. Máme dobu kamennou, dobu bronzovou, dobu železnou a nyní dobu plastovou. Kámen byl nalezen, bronz byl slit, železo získáno z rudy. Plasty však dosáhly nové úrovně sofistikovanosti, protože jsou syntetizovány – zrodily se díky nám! Plastové materiály explicitně navrhujeme tak, aby splňovaly konkrétní účel a vytvářely inovace.

Proč ale tak rádi nenávidíme to, co vytváříme? Jsou naše chemické dovednosti opravdu nekompatibilní s přírodou?

Možná místo toho, abychom odmítali zázračný materiál definující dobu, bychom se měli naučit zacházet s ním jako s pokladem, kterým ve skutečnosti je a ne jako s odpadem.

Plastics – The material we love to hate

Po stovky milionů let se chemie a fyzika naší planety řídila čistě přírodními mechanismy určenými univerzálními zákony entropie a termodynamiky.

Pak přišla nová éra přírodních dějin a geologické období – antropocén -, ve kterém jsme se, jako druh schopný pochopit fungování entropie a termodynamiky, stali určovateli trendů pro globální chemii. Dokázali jsme využít sílu přírodních zdrojů a stali se tvůrci nových materiálů prostřednictvím plánovaného sestavování atomů a molekul do inovativních kombinací.

Plasty jsou prvořadým příkladem této kreativity, protože se jedná o syntetické verze jejich přírodních analogů, jako je celulóza a hedvábí, vyrobené z molekul s úžasnými vlastnostmi, jako je pevnost, dlouhověkost a trvanlivost. Ale tyto užitečné vlastnosti jsou dvojsečná zbraň. Dlouhá životnost a trvanlivost plastů je žádoucí při vytváření kajaků, izolací domů nebo okenních rámů odolných vůči povětrnostním vlivům, ale stávají se problémem, když se o ně nestaráme a odhazujeme je do našeho životního prostředí. Hromadění tohoto zázračného materiálu na našich polích, v našich lesích a mořích je až příliš viditelné a opodstatněně vyvolává obavy. Jaké je tedy řešení?

Odpovědí není jednoduché binární rozhodnutí all-in nebo all-out (všechno nebo nic). Konec konců, plasty nám přinášejí skutečnou hodnotu v mnoha oblastech. Například jejich použití při výrobě automobilů znamená, že automobily jsou mnohem lehčí a mají tedy menší spotřebu než kdykoliv předtím. To se promítá do nižších emisí u automobilů s vnitřním spalováním a připravuje cestu pro budoucí elektromobily. Plastové obaly zvyšují konzervaci potravin a prodlužují jejich trvanlivost, což výrazně snižuje plýtvání jídlem. Plasty také hrají klíčovou roli v moderní medicíně a nemocniční hygieně a revolucionizovaly skladování a přepravu krve a léků.

Takové jasné výhody neznamenají, že můžeme ignorovat rostoucí obavy z plastového odpadu. Je možné vyvažovat výhody a nevýhody používání plastů a těžit z výhod našeho materiálu definujícího éru a zároveň chránit naše životní prostředí. Potřebujeme dobré nápady, efektivní implementaci a klidnou, vyváženou komunikaci se zaměřením na řešení. Některé nápady již existují! Podívejme se na ně blíže.

 

Náhrada:

-        Zvláště vhodné pro „jednorázové“ použití (především obaly).

-        Je třeba dávat pozor na rychlá opatření aplikovaná bez pečlivého uvážení.

-        Tradiční materiály, jako je papír nebo sklo, vyžadují pro výrobu výrazně větší množství energie a produkují mnohem více CO2 než plasty

-        Přeprava skleněných nádob je energeticky náročnější a znečišťuje více než přeprava plastových nádob

-        Všechny materiály nejsou zaměnitelné - některé materiály jsou pro určité úkoly jednoduše mnohem vhodnější

-        K rozumnému posouzení je nezbytná řádná znalost všech možných alternativ, včetně dopadu, který konkrétní materiály mají během jejich celého životního cyklu (od výroby po rozpadnutí).

 

Recyklace:

-        Vložení odpadu do správného barevného kontejneru nepředstavuje skutečnou recyklaci

-        Většina našich „recyklovaných“ odpadů končí na skládkách nebo je odesílána do jiných částí světa

-        Inovativní a skutečné způsoby recyklace spolu s modernizovanou recyklační infrastrukturou vypadají velmi slibně, ale vyžadují:

a)     Transparentní, přímou komunikaci mezi výrobci a spotřebiteli

b)     Dostatečnou infrastrukturu pro nakládání s odpady

c)      Odpovědnost na všech úrovních dodavatelského řetězce

 

Spalování:

-        Kontaminovaný plastový odpad, nevhodný k recyklaci, je nejvhodnější pro spalování

-        Plasty jsou obrovské molekuly uhlíku a vodíku - jejich spalování uvolňuje velké množství užitečné energie (k výrobě elektřiny)

-        Dnešní spalovny dodržují přísné normy pro testování emisí a využívají nejmodernější filtry a chemické „pračky“, které odstraňují veškeré možné toxiny

-        Energetický obsah plastů na objem je lepší než u uhlí, proto je plastový odpad potenciálně spolehlivým zdrojem elektřiny

-        Lepší využití než ponechání takových molekul bohatých na energii na skládkách

 

Oběhové hospodářství:

-        Oběhové hospodářství se snaží výrazně prodloužit životní cyklus produktů a materiálů

-        Snaží se předefinovat náš způsob, jakým pohlížíme na odpad, a maximalizovat hodnotu produktu

-        Důraz je kladen na inovativní design, kvalitní materiály a spolupráci v rámci celého systému

-        Plná implementace těchto myšlenek přinese změny v hlavních myšlenkách o vlastnictví a odpovědnosti

My v Unipetrolu jsme chtěli pochopit a vymezit aktivity v této oblasti v České republice a okolním regionu. Část tohoto úsilí je dokumentována v řadě filmů „Michael's Reactions“ a „Let’s talk about it“, které jsou dostupné na YouTube.

Úspěch člověka spočívá v naší schopnosti inovovat, když to změna vyžaduje. Naší výzvou je identifikovat skutečnou hodnotu materiálů a vytvořit systémy nezbytné pro využití této hodnoty v průběhu jejich životního cyklu. Zacházet s našimi výtvory jako s pokladem a ne jako s odpadky.