Unipetrol | Fuelling Innovations | Články

Paradox: Pro udržitelnost potřebujeme změnu

Myšlenky a vzpomínky Michaela Londesborougha na Innovation Week 2020

Paradox: Pro udržitelnost potřebujeme změnu

NA FOTOGRAFII Z LEVA:

Cyril Klepek – zakladatel a CEO digitálního odpadového tržiště Cyrkl.cz / Petr Rokůsek – zakladatel Nano Energies, investor do obnovitelných zdrojů energie / Robert Suchopa – výzkumník a vedoucí projektu PYREKOL ve výzkumném centru UniCRE / Andrea Orság – spoluzakladatelka MissionC, poradenství pro úspěšný přechod firem na cirkulární ekonomiku / Geraldine Brennan – vedoucí výzkumu cirkulární ekonomiky v Irish Manufacturing Research (IMR) / Soňa Jonášová - Zakladatelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, specializuje se na strategie a odborné poradenství

Rád bych Vás o něco požádal

Zamyslete se nad jedním slovem

Tím myslím jeho skutečný význam, ne nutně představu, která se vám napoprvé vybaví.

To slovo je ... udržitelnost.

V dnešním jazyce běžné slovo.

Ale pro Unipetrol slovo nejdůležitější. Ostatně jako pro každou vskutku zodpovědnou firmu.

Zastavme se tedy chvíli nad tím slovem...

Jeho slovníková definice „schopnost zachovávat danou úroveň“ . Jednoduše řečeno, schopnost pokračovat v chodu. Žádné zrychlení (v jakémkoli směru).

Tvrdím, že my lidé jsme zcela přirozeně orientováni na udržitelnost. Možná dokonce posedlí udržitelností. A to z jednoduchého a zásadního důvodu: Všichni bojujeme s rozpadem. Nemilosrdný běh času, proti kterému všichni usilujeme o udržitelnost. Podstatou udržitelnosti je tedy náš křehký boj o to, aby se budoucnost co nejvíce podobala tomu, co je právě teď!

Proto každoročně utrácíme miliardy za kosmetiku, mastičky a chirurgii, abychom udrželi svůj vzhled, každý rok trávíme stovky hodin v posilovně ve snaze udržet svou sílu a kondici, utrácíme peníze za střechy a fasády, abychom udržovali své domy a kanceláře, a naše společnosti investují do talentů a nápadů, aby si udržely konkurenceschopnost. Mnoho haléřů z každé koruny směřuje do udržitelnosti. Téměř každá investice je zde oprávněná, protože cenou za nicnedělání a netečnost je změna. Podle základních fyzikálních zákonů je změna vždy chaotická. Kdo by o ni stál?

V posledních letech se toho ale mění hodně.

Především díky vědě a technologii se zlepšuje naše schopnost udržovat stále větší systémy, jako je makroekonomický kapitál a globální bankovnictví. Bolestivý finanční krach roku 2008 neměl tak vážné následky jako krize v roce 1930. O udržitelnost usilujeme i tváří v tvář globálním pandemiím, jako je covid (prosím, noste roušky) a stále úspěšněji bojujeme za naše životní prostředí. Už nemusíme být jen oběti a prostí diváci těchto ohromných procesů; jsme dostatečně silní a inteligentní, abychom je ovlivňovali; dost silní dokonce i na to, abychom je udrželi!

Abychom zmapovali a vymezili, co může současné myšlení říci na téma udržitelnosti, setkala se naše skupina ve společnosti Unipetrol během Innovation Week 2020 se šesti odborníky, kteří hrají aktivní roli při přechodu naší ekonomiky k vytvoření udržitelnějšího prostředí a společnosti. Jejich hlavním nástrojem je inovace. Inovace v technologii, inovace ve strategii a inovace ve filozofii.

Co je udržitelnost?

AO tvrdí, že udržitelnost znamená dosažení a naplnění našich potřeb bez ohrožení potřeb budoucích generací. Tento názor sdílí celý panel. AO však také míní, že při současné míře spotřeby využíváme zdroje v hodnotě až tří planet. Naše současná trajektorie je proto neudržitelná.

To však nesmí být důvodem k panice, spíše musíme použít dostupné zdroje inteligence a inovací k nalezení řešení. V tomto ohledu RS v současnosti vnímá rostoucí vůli ke změně trajektorie, a doufá, že se tento trend pouze urychlí.

Kolik máme času?

Podle CK není čas na plané řeči, je nutné jednat. Je třeba stanovit jasné cíle a spustit projekty k jejich dosažení.

GB rozhodně souhlasí a zdůrazňuje potřebu seznamovat podniky s principy oběhové ekonomiky. AO a SJ zdůrazňují, že to vyžaduje zapojení všech zúčastněných stran za obecného zvyšování povědomí: lidé musí pochopit nezbytnost a hmatatelné aspekty změny tak, aby se všichni zúčastnění ztotožnili s přechodem na cirkulární ekonomiku. 

Způsobí přechod na cirkulární ekonomiku potíže?

Jednoduše řečeno, ano! SJ předpokládá velké změny, které se dotknou zavedených dodavatelských řetězců, zvýšení podílu domácích zdrojů a místně vyráběných položek a větší důraz na recyklaci.

CK souhlasí, že budou vítězové i poražení. Agilní firmy využijí nových vládních systémů financování a pobídek. Podle RS budou vítězi ty společnosti, které pochopí nové příležitosti vytvořené tímto přechodem.

Jaké inovace jsou nutné pro přechod na cirkuární ekonomiku?

PR argumentuje, že největší potřebnou inovací nemusí být technologie, ale spíše inovace v ekonomickém myšlení. Domnívá se, že k umožnění přechodu je nezbytný nový ekonomický model.

 GB s touto myšlenkou souhlasí, přičemž zdůrazňuje význam kulturní změny a spolupráci s politiky. Pro skutečný úspěch je však nutné důsledně určovat iniciativy, které mají šanci na globální úspěch.

AO tyto myšlenky sdílí a poskytuje zajímavé statistiky. Na jejich základě odhaduje, že globální ekonomika je v současné době z 9% oběhová, přičemž Nizozemsko se může pochlubit až 25% cirkulací, zatímco Norsko, možná překvapivě, má ekonomiku, která je v současné době oběhová pouze z 2,4%. AO prohlašuje, že ke stanovení odvážných cílů a formulování strategie jejich dosažení je zapotřebí spolupráce a silného vedení. Například Nizozemsko chce do roku 2030 dosáhnout 50% oběhovosti. K dosažení tohoto ambiciózního cíle panel zdůrazňuje potřebu spolupráce mezi začínajícími podniky, které umí obratně inovovat, a velkými korporacemi, které dovedou škálovat tak, aby změna byla skutečně měřitelná.

 Jaká by měla být priorita v České republice?

Panel se shodl na potřebě navýšit naši kapacitu přeměny odpadu na zdroje. CK tvrdí, že jednoznačnou prioritou je odvětví stavebnictví, které dominuje tonáži produkovaného odpadu v České republice. Je třeba přijmout opatření k významnému zvýšení poplatků za skládkování, tak aby byla recyklace konkurenceschopnější. Je třeba zesílit spolupráci velikých společností, jako je Skanska s menšími firmami, které se soustředí na recyklaci.

Pokud se týká plastů, CK tvrdí, že v České republice dochází k obrovským zlepšením, pokud jde o recyklaci průmyslového plastového odpadu. Recyklace komunálního odpadu z použitého plastu je však úplně jiná záležitost, kde je nutná inovace jak v designu produktu, tak v účinných recyklačních technologiích. V té souvislosti je Unipetrol připraven zavést metodu recyklace na základě pyrolýzy vhodnou pro veškerý plastový odpad, uvádí RS.

Můžeme se při přechodu z lineární na oběhovou ekonomiku spolehnout na neviditelnou ruku trhu?

Panel se v této otázce shodl, že nikoli: nemůžeme očekávat smysluplnou změnu při stejném ekonomickém modelu. PR prosazuje potřebu takového hospodářského systému, jehož primární cíle nejsou růst a zisk za každou cenu. AO zastává názor, že cílem je zkrácení dodavatelských řetězců, a je přesvědčena, že dodržování ekonomického systému musí být nutnou podmínkou konkurenceschopnosti.

Zdá se však, že změna je již ve vzduchu. CK poznamenává, že současné finanční pobídky k němu přivádějí společnosti, chtějící zvýšit svůj podíl oběhovosti. Očekává, že uhlíková daň tento trend ještě posílí.

Další šancí k urychleným změnám našeho ekonomického modelu může být covid. Několik účastníků panelu začalo přemýšlet o tom, co by v době post-covidové mohlo být novým „normálem“. Jejich společná iniciativa „Změna k lepšímu“ je pokusem o zavedení nového ekonomického modelu. K této iniciativě můžeme všichni přispět a podílet se na tom, aby nám naše ekonomika sloužila co nejlépe. Je to příležitost pro udržitelnost. Máme se jí chopit?