Blogy | Fuelling Innovations | Unipetrol a.s. | Česká republika

Korekce nebo slábnoucí poptávka?

Cena ropy Brent se od čtvrtka 30. května do pondělí 3. června – tedy během pouhých tří dnů – propadla o neskutečných 12 %. Podle Morgan Stanley došlo k podobné situaci od počátku roku 1984 (tj. za více než devět tisíc dnů obchodování) jen ve 48 případech.

A correction or weakening demand?

Celkem 29 propadů bylo zaznamenáno během recese a asijské finanční krize, především v důsledku slabé poptávky. Dalších třináct případů poklesu nastalo v průběhu krize cen ropy v roce 1986, což je pozoruhodné období v historii ropného trhu charakteristické výrazným nadbytkem dodávek. Za uplynulých 35 let došlo k podobnému propadu za „normálních“ podmínek pouze šestkrát s tím, že zatím poslední případ byl zaznamenán před více než 15 lety v roce 2004. I při pádu cen ropy v roce 2014 a 2015 neklesla cena ropy Brent tak hluboko během pouhých tří dnů.

Ke krátkodobým výkyvům v cenách ropy a pohonných hmot se není třeba vyjadřovat, pokud k nim dochází v intuitivním rámci volatility na základě dlouhodobějších trendů poháněných fundamentálními faktory. Před měsícem jsem ovšem udělal výjimku, když se cena ropy dotkla horní hranice mého subjektivního pásma volatility a měla pak následně klesnout směrem dolů, což se také stalo. Proto by ani současný pokles nemusel být ničím, co by stálo za nějak velkou pozornost, nebýt oné značně překvapivé rychlosti sestupu – o 10 dolarů za barel během měsíce a o 15 dolarů za barel méně oproti kulminaci ceny koncem dubna.

Co tento vývoj vypovídá o trhu s ropou? Podle analytiků Morgan Stanley existují tři možná vysvětlení:

Zaprvé: může jít o běžný vývoj v rámci „normálního“ tržního prostředí. Ovšem vezmeme-li v úvahu skutečnost, že podobné povahy bylo jen šest ze 48 předchozích výprodejů – a i zde se jednalo o mimořádně vzácné případy – nelze tento předpoklad evidentně považovat za platné východisko pro analýzu.

Zadruhé: může jít o důsledek zahlcení trhu. Bohužel ani tento předpoklad se nejeví jako pravděpodobný. Růstu cen ropy celou dobu napomáhaly faktory, jako jsou omezené dodávky suroviny z Íránu, Venezuely a Severní Afriky, nebo dohoda o snížení těžby uzavřená mezi Saúdskou Arábií, Ruskem a dalšími zeměmi Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). K dalším patří i klesající produkce ropy v Kanadě a Norsku. Podle odhadů agentury IHS Markit se tyto prvky podepsaly na skutečnosti, že z trhu zmizely dva miliony barelů ropy denně. To znamená, že stávající vývoj není opakováním roku 1986.

Zbývá nám tedy jen teorie, že poptávka roste mnohem pomalejším tempem, než se očekávalo. Pravděpodobnosti této teze nahrávají i nejnovější informace z ropného trhu a makroekonomická data. Vzhledem k tomu, že trhy získávají odhady týkající se globální poptávky s určitým časovým zpožděním, spoléhají se při vytváření očekávaných trendů v poptávce povětšinou na útržkovité informace. Oproti poptávce, která bývá celkem setrvačná, se tato očekávání mohou v reakci na nějakou další nepříznivou zprávu měnit prakticky přes noc. A zpráv přispívajících k oslabení poptávky rozhodně není málo.

Nepřeháním, když řeknu, že globální ekonomický růst brzdí v současné době zhoršující se vztahy mezi Spojenými státy a Čínou. Obchodní válka mezi oběma zeměmi vstoupila do nové a nebezpečné fáze. Rostoucí překážky mezinárodního obchodu – od celních tarifů až po národní bezpečnostní omezení – oslabují vzájemnou důvěru a vedou k ještě větším celním bariérám. Rychlé řešení je stále ještě možné – zejména s blížícím se setkáním prezidenta Donalda Trumpa a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga v rámci summitu G20, který se koná příští měsíc. V tuto chvíli se ovšem zdá být mnohem pravděpodobnější, že obchodní válka bude dlouhá, chaotická a nákladná. Podle ekonomů agentury Bloomberg mohou v roce 2021 (rok, kdy se očekává největší dopad) tvořit náklady spojené s vyššími cly na veškerý obchod mezi USA a Čínou až 600 miliard dolarů hrubého světového produktu. Z dnešní perspektivy přesahuje tato rivalita hodnotu příjmů z cel a obchodních přebytků, a zdá se, že obě země jsou stále neústupnější ve svém přesvědčení, že konec spolupráce je nevyhnutelný.

Zdrojem nejistot v mezinárodních vztazích, jež mají vliv na globální poptávku, jsou i významné změny, kterými prochází politika USA vůči jejich obchodním partnerům. Zatím posledním příkladem toho, že standardy mezinárodního obchodu tak, jak je známe, již přestávají platit, je i nedávné oznámení o plánech vlády Donalda Trumpa o zavedení cel na dovoz z Mexika (včetně ropy). Ovšem důvody zvažovaného celního zatížení mají s obchodem pramálo společného. Nejistota týkající se fungování základních pravidel mezinárodního obchodu a hluboké rozpory mezi USA a Čínou představují velké nebezpečí, že silný růst globální poptávky po ropě, který byl klíčovým faktorem při zotavení cen ropy od roku 2016, může být značně omezen.

Samotná čínská poptávka již vykazuje určité známky oslabení. Agentura IHS Markit uvádí, že prodeje lehkých vozidel klesly letos v dubnu meziročně o 17 %, když pokles trval již 10 měsíců v řadě. V roce 2018 se prodeje lehkých vozidel v Číně snížily poprvé od roku 2000 a ukončily tak období globálního růstu. Tyto obavy se ovšem neomezují pouze na Čínu. Květnová data Mezinárodní energetické agentury ukázala meziroční pokles spotřeby ropy a zemního plynu v USA s tím, že americké zásoby ropy byly o 32 milionů barelů nad pětiletým průměrem, a to částečně i kvůli vysoké produkci v USA.

A jakým směrem se tedy ceny ropy budou ubírat dál? Pokud se cena ropy Brent vrátí na hladinu 70 dolarů za barel, bude to znamenat, že obavy ohledně globálního ekonomického růstu se uklidnily, poptávka po ropě zůstává silná (kolem 1,5–1,6 milionů barelů) a zdrojem obav je opět otázka dostupnosti dodávek. To se předpokládalo v základním scénáři pro globální trh s ropou zhruba před měsícem. Bohužel se však obsazení rolí ve scénáři změnilo. Hlavní roli totiž nyní již nehraje kartel zemí OPEC, ale Čína (poptávka).



Adam Czyżewski

Adam B. Czyżewski, Ph.D., je od roku 2007 hlavním ekonomem společnosti PKN ORLEN. Specializuje se na změny globálního energetického sektoru, které jsou řízeny ekonomickými politikami a revolučními inovacemi.

TAGS