Blogy | Fuelling Innovations | Unipetrol a.s. | Česká republika

Ekosystém elektromobility

electromobility-ecosystem

Průměrný uživatel auta má elektromobilitu spojenou s osobními vozy na elektrický pohon, nabíječkami, rychlou akcelerací a početnými zařízeními v městské dopravě. Ačkoli globální prodeje elektromobilů rostly od roku 2010 exponenciálně, jen v loňském roce o 45 %, vídáme elektromobily stále jen zřídka.  Takže pro průměrného pana Jana Nováka jsou auta na elektrický pohon vzdálenou buducností. Ale z pohledu odvětví a ekonomiky vypadají věci dost odlišně. Určitě je zde nějaký dobrý důvod, proč se o tomto globálním megatrendu říká, že má obrovský obchodní potenciál.

Opravdu, jestliže se podíváme na globální hodnoty prodeje, pak podíl elektrických vozů (EV) na globálním trhu u nových vozidel pro lehké podmínky (osobní auta a lehká užitková vozidla, souhrnně lehká vozidla, LV) zůstává marginální. V roce 2017 se jednalo o pouhých 1,7 % a je důležité podotknout, že kategorie EV zahrnuje jak baterií poháněné vozy (BEV), tak hybridní vozy připojitelné do sítě přes zástrčku (angl. zkratkou PHEV), které mají tradiční motor s vnitřním spalováním a navíc i dobíjecí baterii připojitelnou do sítě přes zástrčku. V roce 2017 brázdilo silnice po celém světě 2,8 milionů elektrických aut, což představuje nevýrazných 0,2 % všech lehkých vozidel, jejichž počet přesáhl 1,3 miliardy.

Prodej elektromobilů se výrazně liší napříč zeměpisnými místy, a to nejen mezi jednotlivými zeměmi, ale také mezi různými regiony a mezi městskými a venkovskými oblastmi. Tržní podíl elektromobilů v rámci prodeje nových lehkých vozidel je nejvyšší v Norsku – jeden ze třech nových vozů prodaných ve zmíněné zemi v roce 2017 byl EV. Za Norskem následuje Čína, kde 2,3 % všech prodaných nových LV byly elektrické vozy, ačkoli v absolutních číslech je tento stát samozřejmě nezpochybnitelným globálním lídrem. Spojené státy, domovská země Tesly, kde elektromobily představují 1,2 % všech nových LV, jsou v tomto žebříčku až sedmé (před nimi je Nizozemí, Británie, Francie a Německo). Ale v absolutním počtu prodaných elektromobilů jsou USA na druhém místě. Stojí za zmínku, že čtvrtina všech elektromobilů na silnicích USA je zaregistrována v Kalifornii. V Polsku počet elektromobilů roste úžasným tempem. Podle zprávy firmy KPMG a polské asociace PZPM Polish Motor Industry Association dosáhl počet elektromobilů zaregistrovaných v roce 2017 v Polsku 1 068 (včetně 439 BEV a 585 PHEV), což je oproti roku 2016 nárůst o 87,7 %. Jejich podíl ve vozovém parku lehkých vozidel byl těsně pod 0,2 %. Pro běžného uživatele silnic považujícího elektrický pohon za alternativu k tradičnímu spalovacímu motoru je elektromobil příliš drahý, jeho dojezd příliš krátký a nedostatečný počet nabíjecích stanic a dlouhá doba nabíjení představují další omezení. V důsledku toho patří elektromobily pro průměrného motoristu stále do vzdálené budoucnosti.

Ale z pohledu odvětví a ekonomiky vypadají věci dost odlišně. Polská vláda a PKN ORLEN vidí obrovský obchodní potenciál tohoto globálního megatrendu. V čem spočívá? Stručně řečeno, sto let starý obchodní model pro prodej aut soukromým uživatelům ustupuje v konkurenčním boji s elektromobily a samořiditelnými vozy, novými dodavatelskými řetězci a novými hráči na trhu. Automobilový ekosystém se stává hřištěm multidimenzního mezinárodního konkurenčního boje: tradiční pohony budou soupeřit s alternativními (elektrickými, biopalivy, vodíkem); člověkem řízená auta budou soupeřit se samořiditelnými vozy a lidé budou mít možnost volby mezi vlastněním a používáním auta a dále mezi mávnutím na auto jako na taxi a sdílením aut. IHS Markit znázornil vzájemný průnik těchto procesů formou trojrozměrné Krychle mobility. Pokud jde o vlastnictví, přesouváme se od tradičního modelu vlastnictví k ekonomice „na požádání“ a ke sdílení zdrojů. Pokud jde o autonomii, náš vývoj jde od lidí coby řidičů, přes rostoucí automatizované řízení až k autonomním vozidlům. Pokud jde o elektrifikaci aut, přecházíme od tradičních pohonů k vozům na elektrický pohon. Krychle mobility pomáhá pochopit, jak se pod vlivem těchto dynamických, multidimenzních procesů bude měnit chování uživatelů lehkých vozidel (spotřebitelů).

Jaké faktory pohánějí posun směrem k elektromobilitě? Nejdůležitějším faktorem je technologický pokrok, včetně většího výkonu baterie, dostupnosti nových petrochemických a chemických materiálů, které snižují hmotnost vozidel, a autonomních ovládacích systémů. Dalším faktorem je politika, kdy vlády mají ve svých rukou finanční a regulatorní systémy, které mohou buď podnítit, nebo ztlumit pokrok elektromobility. V této souvislosti mají zásadní důležitost městské bezemisní zóny a zákazy vstupu do městských zón pro vozidla poháněná starším typem dieselových motorů (jak je tomu ve Stuttgartu a Düsseldorfu). Pokud se takovéto iniciativy zavedou na jednom místě, mají tendenci být „nakažlivé“ (fenomén dobře známý z finančních trhů) a šířit se do dalších lokalit, což v dlouhodobém horizontu vede k nižšímu prodeji aut s tradičními motory. Spotřebitelé hrají v této souvislosti velkou roli, protože jejich chování je dalším faktorem pohánějícím vývoj elektromobility. Stejně důležité jsou zdroje (a jejich cena), včetně ropy používané jako palivo a surovina v petrochemické a chemické výrobě, vzácných minerálů používaných k výrobě baterií a stavu životního prostředí (znečištění ovzduší ve městech). A konečně jsou tu i nové obchodní modely, které jsou schopné, jak dokládá příklad firmy Uber, silně podpořit rozvoj ekosystémů aut konkrétním směrem. Je dobré zmínit, že se největší potenciál vyvolat revoluci v automobilovém ekosystému přikládá technologii autonomního řízení, která zlevňuje náklady na cestování, zlepšuje dosažitelnost mobility (i pro starší lidi), pomáhá snižovat dopravní nehodovost, posiluje důležitost elektromobilů a poskytovatelů služeb v oblasti mobility a vyžaduje náležité plánování rozvoje měst. Když 31. května oznámila SoftBank, že hodlá investovat 2,25 miliardy amerických dolarů do společnosti přidružené k General Motors, která se zabývá samořízením, cena akcií GM prudce stoupla o 11 %. Dle IHS Markit v následujících 20 letech povedou výše projednávané faktory k posunům v automobilovém ekosystému, které budou hlubší než během celého minulého století a budou mít dopad na automobilový, energetický a chemický průmysl.

Stane se to, protože automobilový ekosystém propojuje široké automobilové odvětví s ropným, chemickým a energetickým průmyslem. Nové elektropohony podnítí poptávku po elektřině na úkor paliv založených na ropě. Vezmeme-li v úvahu celý emisní cyklus (od emisí spojených se získáním primárního energetického zdroje k emisím silničních vozidel), jsou preferovanými zdroji k pohonu baterií aut obnovitelné zdroje energie, jako je solární a větrná energie. Je ale všeobecně známo, že kvůli přerušovanosti dodávek energie z obnovitelných zdrojů a ostudně vysokým nákladům na akumulaci energie je nutná záložní energie z konvenčních energetických zdrojů, jako jsou elektrárny na plyn a uhlí. Ukazuje se, že by elektromobily mohly být užitečné při řešení problémů akumulace energie. Italský národní energetický konglomerát ENEL provedl studie vedoucí k závěru, že klíčem ke stabilizaci systému založeného na OZE by mohlo být získání přístupu k bateriím elektromobilů napojeným na síť k nabití, protože tyto baterie se mohou stát zdrojem energie stabilizujícím výkyvy v dostupnosti solární a větrné energie. Například v Římě by byl potřeba ke stabilizaci energetického systému napájeného výhradně solární a větrnou energií přístup k 5 % kapacity baterií ve 100 000 autech Tesla nebo jiných autech s podobnými bateriemi. Výhody za každé auto, odhadované na 10 000 USD ročně, by společnosti ENEL umožnily poskytnout Římu přístup k 5 % její kapacity baterií!

Stejně přesvědčivé jsou vzájemné provázanosti mezi pokrokem elektromobility a petrochemickým a chemickým odvětvím. Nová konstrukční pojetí pro užití samořiditelných vozidel a systému alternativního pohonu s sebou přinášejí změny v typech a množství materiálů vyráběných petrochemickým a chemickým průmyslem. Například změny ve velikosti a hmotnosti aut budou mít vliv na objem syntetického kaučuku používaného ve výrobě pneumatik, součásti elektromotorů budou tištěny z nových materiálů vynalézaných odvětvím umělých hmot, elektropohonné systémy budou vyžadovat účinnou lubrikaci a chlazení syntetickými oleji, karoserie aut budou vyráběny z lehkých, nárazuvzdorných plastů. Dle odhadů Mezinárodní energetické agentury povede nárůst používání ropy jako suroviny pro petrochemickou výrobu k poptávce po ropě, která bude v roce 2040 o 5 milionů barelů ropy denně vyšší, než je tomu dnes. Proto investice PKN ORLEN do petrochemického segmentu zapadá do evropských i globálních megatrendů souvisejících s vozy na alternativní paliva. Abychom využili síly těchto megatrendů, uskutečňujeme relevantní strategické investice už dnes. Program rozšíření petrochemického podnikání, který byl právě oznámen a je nejrozsáhlejším programem v historii firmy, je naší odpovědí na výzvy, které před námi leží pro následující dekády. Cena programu se odhaduje na přibližně 8,3 miliardy PLN. Po jeho dokončení se očekává, že naše roční EBITDA vzroste o působivých 1,5 miliardy PLN. Ale tímto programem také pokládáme základy pro další rozvoj celého polského chemického odvětví.



Adam Czyżewski

Adam B. Czyżewski, Ph.D., je od roku 2007 hlavním ekonomem společnosti PKN ORLEN. Specializuje se na změny globálního energetického sektoru, které jsou řízeny ekonomickými politikami a revolučními inovacemi.

TAGS